Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Kamenné památníky >
Středověké trestní právo
Téma souvisí s článkem
Kamenné památníky, sloupy, kříže apod.
(popisující smírčí kameny, kříže, kaple apod.)
Středověké trestní právo kopírovalo vývoj středověké společnosti, takže z počátečního názoru "smrt pachatele za smrt oběti" se kolem r. 1300 začal měnit také způsob řešení sporů, týkajících se viny a trestu. Důkladněji se začaly zkoumat příčiny trestného činu, nebo zločinu, posuzovat okolnosti, zvažovat psychický stav útočníka, pohnutky, zda čin byl např. spáchán v afektu apod.
Uplatňování tohoto pokrokovějšího trestního práva, spojeného právě s počátkem používání smírčích křížů, pak vydrželo až do 16. století, v některých oblastech Evropy však byly dozvuky patrné až do století devatenáctého. Jeho podstatou bylo, že toto nové právo stanovilo, že např. vrah, ani po usvědčení, nemusel být vždy jen popraven.
Začala se prosazovat snaha vyřešit provinění jiným, pro zločince, pozůstalé i společnost optimálnějším způsobem. Většinou musel uhradit náklady pohřbu oběti, soudní výlohy, musel složit určitou sumu peněz na výživu a výchovu pozůstalých dětí oběti apod.
Rodině oběti musela být jako výraz pokání předána dohodnutá finanční částka, tzv. „hlavné“, coby ekvivalent za hlavu zabitého, případně jiné další materiální vyrovnání. Při společném jednání o podmínkách uzavírané vzájemné dohody mezi poškozenou stranou (pozůstalými) a pachatelem bylo dbáno na to, aby se obě strany smířily a zavázaly se dále již o žádnou pomstu neusilovat.
Nelze se divit, že v církví ovládané středověké společnosti se při tomto "vyrovnání" nezapomínalo ani na ni, církvi byl pachatel povinen věnovat např. určité množství vosku na svíčky pro kostel, musel objednat a zaplatit určitý počet zádušních mší apod.
Další částí pokání mohla být pěšky a naboso uskutečněná pouť do některého z tehdejších poutních míst (nejčastěji šlo o Jeruzalém, Řím, Santiago di Compostella ve Španělsku, prostřednictvím které měl dosáhnout usmíření s Bohem. Navíc byl pachatel na místě vraždy, jako výraz pokání, povinen postavit vlastnoručně vytesaný kamenný kříž, nebo kapličku.
Kamenný kříž na místě vraždy pak zajišťoval upomínku na tragickou událost, byl dokladem pokání a smíření (s pozůstalými, ale i s Bohem), všechny kolemjdoucí měl přimět k modlitbě za duši oběti. Všech jednání se zločincem se zúčastňovali vážené a ctěné osobnosti obce, města i církve, aby bylo zaručeno, že trest nebude zapomenut, nebo nebude vykládán jinak, než by tomu mělo být.
O všech těchto jednáních byly vedeny zápisy, mnohé z nich se dochovaly až do současné doby. Jak je vidět, takový trest za zločin, to byl doslova "soubor opatření" ☺, ze kterého měli alespoň nějaké odškodnění nejen poškození pozůstalí, ale prospěch i obec a církev a v konečném důsledku tedy i celá společnost.
Zdroj:
Hrdelní právo v pověstech.
Další externí odkazy:
Středověký zločin a trest od A do Ž.
> Home page > Kamenné památníky > > Nahoru