Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Desky, náhrobky, stély >
Kamenná deska rosettská
Rosettská deska (stéla) je kamenná deska z černého bazaltu (čediče), 118 cm vysoká, 77 cm široká a cca 30 cm tlustá, váží 762 kg. Byla bohužel již v době nálezu silně poškozená, takže v původním stavu mohla být cca o 50 cm vyšší (právě horní část s hieroglyfy je poškozena nejvíce).
Nalezl ji údajně, v červenci roku 1799, při výkopových pracích poblíž osady Rosetta (arabsky Raschid, Rašíd) v Deltě Nilu, poblíž města Alexandrie, Pierre-Francois Bouchard, důstojník Bonapartovy invazní armády. Naštěstí asi pochopil historický význam svého nálezu a poslal ji do Káhiry, kde s luštěním textů hned začali francouzští vědci.
Jiná verze praví, že ji našel 2.8.(toho samého roku) neznámý francouzský voják, při opevňovacích pracích v pevnosti Rašíd... Tak si vyberte. Mně osobně to je fuk... ☺
Napoleonova armáda ale byla r. 1801 poražena a podle Alexandrijské dohody byl kámen v roce 1802 převezen do Velké Británie, kde po několika měsících provedl Stehen Weston překlad řecké části.
Různí badatelé současně začali horlivě luštit egyptské písmo a předháněli se, komu se to podaří nejdříve... Samotná deska pak několikrát změnila majitele, až nakonec skončila v Britském muzeu v Londýně.
Na Rosettské desce je kromě 14-ti řádků hieroglyfického a 32 řádků démotického textu ještě 55 řádků textu, napsaného písmem řeckým, který se dal lehce přečíst i přeložit, a tak vědci zjistili ještě dříve, než deska opustila Káhiru, že je nápis datován do roku 196 př.n.l.
Z textu vyplývá, že kněží z Mennoferu se shromáždili k prvnímu výročí korunovace krále Ptolemaila V, že mu děkují za prokázané dobrodiní a dary, věnované chrámu a na oplátku se zavazují ke slaveního jeho výročí korunovace a že pro něho zhotoví sochy a stély. Dalo se celkem předpokládat, že všechny tři nápisy budou shodné, takže porovnáním hieroglyfů s řeckým textem by mohly být hieroglyfy obrázek po obrázku celkem snadno rozluštěny...
Prdlajs! Chyba lávky! Odteklo ještě mnoho vody v Nilu, než se tak stalo, s deskou se dlouhá léta
mořili mnozí badatelé, ale poslední a nejdelší krok k rozluštění hieroglyfů učinil až Jean-Francois
Champollion.
Narodil se 23. prosince 1790 ve Figeacu v jihofrancouzské provincii Dauphine, v chudé rodině knihkupce. Již od dětství byl mimořádně nadaný, v pěti letech se sám naučil číst, v jedenácti letech uměl dobře latinsky, řecky, naučil se také postupně hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu, učil se starou čínštinu, mluvil plynně italsky a anglicky, V Národní knihovně pak také rozluštil staré rukopisy psané koptštinou...
Studoval Akademii v Grenoblu, přičemž v pouhých 17 letech byl jmenován jejím členem a v 19 letech se tam stal dokonce profesorem. V roce 1807 se přestěhoval do Paříže, kde přes to všechno žil ve velké chudobě a bez bratra to s ním mohlo dopadnout špatně, protože vlivem špatného ubytování, následkem zimy a vlhka těžce onemocněl, což se neobešlo bez trvalých následků. Za této situace nakreslil mapu starobylého Egypta, první nákres říše faraonů vůbec, tak ho tento kout světa fascinoval.
Zcela náhodou pak v Londýně nalezl kopii textů z Rosettské desky a začal ji luštit, přičemž již 14. 9. 1822 se mu podařilo rozluštit jméno z egyptského textu, a to bez pomoci řeckého textu. Díky kartuši Remesse II., opsané v chrámu Abú Simbel, pochopil, že hieroglyf může znázorňovat zároveň předmět i zvuk, a tak si do svých deníčků o Egyptě zapište rok 1822 - tajemství hieroglyfů odhaleno.
Za své hypotézy a závěry byl ovšem spíše napadán a haněn, takže uznání a slávy se mu dostalo až na konci 19. století. Rozluštění hieroglyfů, za který vděčíme právě tomuto geniálnímu egyptologovi a jazykovědci, dalo podnět k serióznímu vědeckému zkoumání Egypta a jeho historie, která se zcela právem stala i historií celosvětovou.
Od roku 1827 měl na starosti Egyptské oddělení v Louvru, a je paradoxní, že teprve o rok později konečně mohl navštívil i Egypt, zemi vytouženou, kde strávil sedmnáct měsíců. Do Francie, do přístavu Hyéres u Toulonu, se vrátil 23. prosince 1829, přesně v den svých 39. narozenin. Nějaký čas zde musel zůstat, i přes svůj zhoršený zdravotní stav, kvůli povinné karanténě.
V březnu 1830 se konečně Champollion dostal do Paříže, kde byl 7. května zvolen členem Akademie věd historických a archeologických. I přes své neustálé zdravotní problémy nejen přednášel o egyptských pamětihodnostech, ale jako kustod muzea v Louvru vypracoval také nový inventář sbírek, které obohatil o nádherné předměty, dovezené z Egypta.
Jeho hlavním cílem bylo vyučovat o Egyptě, proto se ucházel o místo na francouzském vysokém učení Collége de France, kam byl nakonec i přijat, a když v květnu 1831 nařídil král Ludvík Filip zřízení Katedry archeologie, byl Champollion jmenován jejím vedoucím.
Na konci srpna roku 1831 odjel z Paříže do Figeaku, protože doufal, že pobyt na venkově mu zlepší podlomené zdraví. Zbytky sil a energie ale vyčerpal při psaní spisu "Gramatika a slovník koptštiny", který vyšel až po jeho smrti, a když se pak koncem listopadu zase vrátil do Paříže, tak za nedlouho, 4. března 1832, ve věku nedožitých 42 let, svůj boj s chorobami prohrál.
Externí odkazy:
Další info: www.starovekyegypt.net + www.egyptologie.cz + www.valda.wz.cz
> Home page > Desky, náhrobky, stély .......
